Screens and Schemes od Sabina Knetlová, Anna Maria Schönrock, Tereza Tomanová, Kalin Serapionov, Venelin Shurelov a Veneta Androva 16.10.2025 - 7.11.2025Kurátoři: Vessela Nozharova a Alexandra Karpuchina

Text

Výstava Screens and Schemes (Obrazovky a intriky) se zabývá aktuálními otázkami mediální dezinformace, falešných zpráv a politické propagandy. V době, kdy jsou lidé neustále vystaveni manipulativnímu informačnímu obsahu, je potřeba rozvíjet kritické myšlení a mediální gramotnost naprosto zásadní.

Ačkoliv hlavním nástrojem dezinformace bývá často samotný obraz, výtvarné umění se tomuto tématu věnuje jen zřídka přímo. Výstava Screens and Schemes vznikla ve spolupráci dvou galerií – sofijské Credo Bonum a pražské Karpuchina Gallery – a představuje pohled šesti současných bulharských a českých umělců na tyto komplexní otázky.

Díla vytvořená speciálně pro tento projekt využívají širokou škálu médií, od malby přes sochu až po video a reflektují mechanismy, které zkreslují realitu, i lidskou perspektivu v tomto procesu. V rámci příprav výstavy se zúčastnění umělci setkali s odborníky na média a pracovali s daty a výzkumy, které dlouhodobě shromažďovali specialisté z Bulharska i České republiky – dvou zemí, jež byly v posledních letech výrazně vystaveny mediální manipulaci. Umělci tak zůstávají věrni svým uměleckým postupům, přesto však vytvářejí díla, která podněcují reflexi současného stavu naší společnosti.

Ve svých malbách se Anna Maria Schönrock zaměřuje na emoční a osobní rovinu tématu. Její díla vytvářejí nové světy uvnitř vnímané reality a zpochybňují vztah mezi emocí a pamětí. Zajímá ji iluze mediálního prostředí a fenomén odcizení.

Veneta Androva se zaměřuje na zkoumání mocenských struktur a ambivalencí současných systémů. Prostřednictvím propojení dokumentárních a spekulativních prvků odhaluje, jak technologické prostředí a digitální nástroje formují naše vnímání pravdy, identity a reality.

Venelin Shurelov svým uměním propojuje lidskou figuru a technologii, čímž zkoumá hranice mezi člověkem a strojem. Prostřednictvím interaktivních objektů a scénografických instalací reflektuje, jak digitální prostředí ovlivňuje lidské chování, touhy a vnímání reality.

Ve své tvorbě se Kalin Serapionov zaměřuje na video jako médium vizuálního napětí a rytmu. Zkoumá vztah mezi obrazem, prostorem a divákem a prostřednictvím videoinstalací reflektuje současné městské prostředí, lidské chování a vizuální mechanismy manipulace.

Tvorba Sabiny Knetlové je charakteristická práci s betonem a dalšími materiály, které v sobě nesou syrovost i symboliku pevnosti. Často vytváří plastiky připomínající gotické či mytické tvary, v nichž se spojuje lidské s architektonickým. Zajímá ji napětí mezi ochranou a zranitelností, mezi tím, co je živé a co je neživé. Do svých děl vnáší motivy prorůstání, proudění a propojení – například v podobě struktur připomínajících kořeny nebo cévy. Její práce tak otevírá otázky o tom, jak neviditelné vlivy a informace formují náš svět.

Tereza Tomanová se ve své malířské práci opakovaně vrací k motivu zahrady – prostředí, v němž se prolíná přirozený růst s lidským zásahem. Často zkoumá rostliny jako nositele významů, které se dotýkají křehkosti, cykličnosti i rozpínavosti. Zvláštní pozornost věnuje motivu ostružiníku, který ji fascinuje svou chutí i expanzivním růstem trnitých výhonů – pro ni symbolů dvojznačnosti. Způsob, jakým se ostružiník rozmnožuje, tzv. hřížením, chápe jako výstižnou metaforu šíření informací, jež se větví a zakořeňují podobně jako přírodní struktury. Maluje ručně připravovanými pigmenty z antokyanů, jejichž nestálost vnímá jako součást významu – odkaz na pomíjivost a proměnu.