Lone Wolf

Třídenní performance. Silný komentář k ohrožení tolerance a nezávislého myšlení.

"Jako umělce a občana světa mě hluboce znepokojuje současný stav společnosti, zejména pokud jde o individualitu a nezávislé myšlení. Rozmach sociálních médií a jejich ozvěn výrazně přispěl k nárůstu kmenovosti a polarizace, což představuje hrozbu pro rozmanitost myšlení a projevů, která je pro prosperující společnost nezbytná. " - Brian Dailey

Jádro performence Osamělý vlk spočívá v drsném vizuálním ztvárnění - uvězněný vlk uzavřený v kleci o rozměrech 400 x 1000 cm, umístěné uprostřed galerijního prostoru. Klec ze všech stran záměrně obklopuje chodník o šířce 45 cm, který nabízí lidským pozorovatelům úzký prostor pro rozjímání a zkoumání osamělého tvora. Toto pečlivě vytvořené prostorové uspořádání slouží jako alegorie boje, kterému čelí jedinci vzdorující přitažlivosti konformity.

Dílo, které původně vzniklo v době, kdy individuální myšlení a tvůrčí projev čelily výzvám, získává v kontextu naší technologicky poháněné doby nový význam. V roce 1978, když původně vzniklo, znamenala absence sociálních médií a rychlé komunikace, že ač výzvy existovaly, nápor na individualitu nebyl tak neúprosný.

Znovuobjevení tohoto díla v roce 2024 podtrhuje jeho zásadní význam ve světě, kde projevy nezávislého myšlení čelí bezprecedentní kontrole. Osamělý vlk se stává symbolem odporu proti erozi individuality a vyzývá diváky, aby se postavili vlivu technologických nástrojů, které zesilují společenská očekávání a brání různorodosti perspektiv.

V době, kdy je konformita často vynucována digitálními prostředky, není Daileyho Osamělý vlk pouhou performance, ale i mobilizační výzvou k zachování nezávislého myšlení. Podněcuje k zamyšlení nad společenskými klecemi, které se snaží omezit různé perspektivy, a zdůrazňuje nadčasový význam vytváření prostorů, kde může prosperovat individuální kreativita. Dílo Osamělý vlk se vynořuje z minulosti jako maják, který nás provází současnými výzvami digitálního věku, a obhajuje svou kritickou relevanci a důležitost ještě usilovněji než jeho původní pojetí.

Brian Dailey (narozen 12. srpna 1951) je americký umělec, který se proslavil jak v oblasti umění, tak v mezinárodních vztazích. Jeho tvorba v různých médiích - včetně fotografie, filmu, instalací a malby - se vztahuje k společenským, politickým a kulturním otázkám naší doby a není snadné ji zařadit. Daileyho umění odráží jeho nekonvenční umělecký vývoj a mnohostranné životní zkušenosti, které zahrnují celostátní angažovanost v oblasti kontroly zbrojení, vesmírné politiky, zpravodajských systémů a mezinárodní bezpečnosti. Žije v metropolitní oblasti Washingtonu DC a působí v ateliérech v Districtu a Woodstocku ve Virginii. Mezi jeho četné výstavy patří například Closely Watched, vystavená v Otis Art Institute, 1975 a Performance in Viciousness, vystavená v Roger Wong Gallery, 1976, dále potom v JIKAI, Midnight Moment na Times Square, NYC, únor 2014, nebo To Look Is To Think, MOMA Tbilisi, červen 2022.

V letech 1975-1979 představovala Daileyho tvorba soubor zaměřený na rozsáhlé performance a instalace využívající zvířata nebo herce k vyjádření politických a společenských výzev té doby. Příkladem může být Closely Watched, vystavená v Otis Art Institute v roce 1975, kdy jeho práce zkoumala směr a důsledky vládního sledování v době, kdy byli jednotlivci i politické strany nezákonně monitorováni a osobní aktivity zneužívány nebo se vytvořily složky pro pozdější využití.

Další díla jako Performance in Viciousness a Vice se zabývají otázkou důvěry, respektive osobní touhy. Divák je v těchto dílech ponořen do prostředí, v němž je chráněn, ale zároveň zranitelný vůči svým obavám prostřednictvím strukturální konfrontace v rámci díla. V prvním z nich, Performance in Viciousness, představené v galerii Rogera Wonga v roce 1976, procházel divák rukavicí dvou dvacetimetrových klecí vzdálených pouhých 45 cm od sebe. V každé kleci byl dobrman vycvičený k útoku a zabití na povel.