Forget Forgot Forgotten

Ve světě, kde se zdá, že tempo života se nekonečně zrychluje a digitální disonance často utopí naše vnitřní hlasy, se umění Ivany Bajec vynořuje jako útočiště – útočiště pro diváka, aby se zastavil, zamyslel a našel útěchu ve vlastních zkušenostech. Ve složité tapisérii našeho propojeného světa se stírají hranice mezi virtuálním a hmatatelným. Online sféra proniká do našich každodenních životů a vytváří dynamickou krajinu, ve které díla Ivany ožívají pulzující energií a provokací k zamyšlení.

Ústředním bodem děl umělkyně, současně pracující v Ljubljani, je oslava digitální doby, kde se fenomény internetu a sociálních médií stávají stavebními kameny uměleckého vyjádření. Uprostřed expresivního porovnávání symbolů, abstraktních a figurativních prvků, se odvíjí hlubší vyprávění – vyprávění, které hovoří o složitosti zachování pevného duševního zdraví v digitálním věku. Prostřednictvím jemné rovnováhy humoru a introspekce se Bajec vypořádává s úzkostmi a tlaky hluboce zakořeněný v naší hyperpropojené společnosti a nabízí dojemné zamyšlení nad stavem lidstva.

V jádru tvorby Ivany Bajec spočívá hluboký průzkum duševního zdraví – vlákno které se proplétá každou kompozicí. Toto téma je často skryto pod povrchem, Bajec se mu věnuje s porozuměním a empatií. Konfrontuje složitost lidské zkušenosti a nabízí pohledy do skrytých prostor vnitřní podstaty člověka. Každý obraz se tak stává zrcadlem, které odráží radosti a žal, naděje a obavy, které tvoří naše nitro.

„Forget Forgot Forgotten“ není pouze jen název, je to mantra – výzva k přijetí pomíjivé povahy paměti a záhadných hlubin lidské psyché. Skrze své výrazné tahy štětce a občasnou jemnou symboliku nás Bajec zve na cestu vzpomínek a uvolnění, kde se hranice mezi minulostí a přítomností mísí do kaleidoskopu smyslů.

Ivana Bajec (Pula, *1990) se věnuje kresbě, grafickému umění a malbě. Absolvovala bakalářské a magisterské studium malby na Akademii výtvarných umění v Lublani. Zúčastnila se mnoha skupinových i samostatných výstav na Slovinsku, v Chorvatsku, Rumunsku a Německu. Zvláštní zmínku si zasluhuje její prezentace v Ravnikar Gallery Space (2021) a na uměleckém veletrhu SWAB Barcelona. V umělecké tvorbě dává přednost improvizaci, experimentování a průzkumu, přičemž její plátna často slouží jako malované deníky kombinující abstrakce a neuchopitelná humorná vyobrazení, které zachycují každodenní dojmy, pocity a fragmenty. Tím se její umělecký projev stává spíše spontánním a hravým, prostoupený bystrým a někdy i provokativním stylem.